|
|
Prezentace vybraných televizních seriálů v časopisech Českoslovenká televize a Televízia v období normalizace
Vlček, Matěj ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá způsob, jakým se ve dvou vybraných časopisech z éry normalizace (Československá televize a Televízia) psalo o třech vybraných televizních seriálech (Třicet případů majora Zemana, Dobrá voda a Gottwald) při jejich uvádění na obrazovku. Práce si všímá nejen tematického a žánrového rozptylu jednotlivých textů, ale hodnotí i míru propagandy v netradičním žurnalistickém prostředí (státní tisk píše o státní televizi). Kromě oficiálních textů si práce všímá i diváckých ohlasů, které byly v časopisech zveřejňovány. V neposlední řadě práce porovnává tehdejší mediální prostředí s dnešním a všímá si detailů z popisované éry, které by v dnešní společnosti zřejmě nefungovaly. Konkrétnímu výzkumu předchází teoretický a historický exkurz do chodu normalizační Československé televize. K němu je využito množství mediální literatury. Práce konfrontuje optiku tehdejšího cenzurovaného tisku s historicky přesnějším stavem věcí, a to jak při hodnocení či popisech jednotlivých seriálů, tak při psaní o skutečných historických událostech. I proto byly vybrány dva seriály, které komunistickou optikou vykládají nedávné československé dějiny - Třicet případů majora Zemana a Gottwald.
|
|
|
Vnímání handicapovaných sportovců, zejména paralympioniků, televizními diváky
Macková, Veronika ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Světlík, Jaroslav (oponent) ; Válková, Hana (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na výzkum televizního publika a jeho vnímání handicapovaných sportovců, zejména paralympioniků, ve vysílání České televize, která pravidelně vysílá program o handicapovaných sportovcích Paralympijský magazín a téma zdravotního postižení se objevuje i ve zpravodajských pořadech, zejména na ČT24 a ČT sport. Cílem výzkumu bylo odhalit vnímání handicapovaných sportovců televizními diváky. V teoretické rovině byl kladen důraz především na publikum a sportovce se zdravotním postižením. Práce se zaměřila na zodpovězení následujících výzkumných otázek: Jak diváci vnímají sportovce s handicapem? Obdivuje publikum tyto sportovce, nebo je naopak lituje? Co říkají diváci o prezentaci paralympijského sportu? Existují nějaké rozdíly mezi prezentací sportovců s postižením a bez postižení? Jsou v reportážích důležité životní příběhy handicapovaných sportovců? Má sport handicapovaných smysl? Pro zodpovězení výše uvedených otázek byly použity focus groups (skupinové rozhovory, ohniskové skupiny). Publikum (50 televizních diváků) bylo rozděleno do pěti stejně velkých skupin. V první skupině byli lidé bez postižení, kteří sledovali Paralympijský magazín a nemají ve své rodině zdravotně postiženou osobu. Druhou skupinu tvořili lidé bez postižení, kteří nesledují Paralympijský magazín a...
|
|
|
Proměny zvyklostí televizních diváků na českém mediálním trhu
Lutovská, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Doležal, Aleš (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit aktuální situaci na českém televizním trhu v porovnání s minulými roky. Jak se měnila sledovanost jednotlivých stanic a také preference diváků s rozšířením programové nabídky zejména o zaměřené kanály. V první části práce se čtenář seznámí se stručnou historií televize, vysvětlením pojmu médium, definicí mediálního publika a vývojem stanic na českém mediálním trhu. Poté práce představí jednotlivé metody, pomocí kterých je prováděn výzkum. Metodami jsou kvantitativní analýza dat z elektronického měření sledovanosti televize a kvalitativní analýza pomocí metody Focus groups, neboli skupinových rozhovorů. V závěrečné části jsou předloženy výsledky analýzy, které tyto metody přinesly - jak a jestli se měnily v čase divácké preference.
|
|
|
Motivace diváků ke sledování beauty videí na You Tube
Jiroušková, Dominika ; Křížková, Alena (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma motivace diváků pro sledování beauty videí na YouTube. Cílem je objasnit, z jakého důvodu sledují diváci amatérská videa, která komunikují témata spojená s fyzickým vzhledem člověka. Za předpokladu publika jakožto aktivního činitele mediální komunikace vychází práce z teorie užití a uspokojení a předpokládá, že diváci sledováním beauty videí vědomě uspokojují své individuální potřeby. Na základě analýzy jedenácti rozhovorů s pravidelnými diváky zmíněných videí práce odhaluje pět kategorií motivací. Beauty videa pro své diváky představují zdroj informací, zdroj zábavy, platformu pro komunikaci s jedinci, s nimiž je pojí společné téma zájmu, a také možnost sebevzdělávání. To jsou motivace, které však nejsou specifické právě pro typ média, kterým jsou amatérské audiovizuální nahrávky, a mohou motivovat jak publikum beauty videí, tak diváky pořadů produkovaných profesionály. Klíčovou motivací ke sledování beauty videí na YouTube je zájem o videoblogerku. Díky tomu, že autorky videí svým divákům zpřístupňují určité části svého soukromí, ukazují své nedokonalosti a jednají se svými diváky na rovinu, podporují svou důvěryhodnost a navozují iluzi blízkého vztahu mezi sebou a svým publikem. Diváci tak mají možnost vytvořit si k videoblogerkám silné vazby.
|
|
|
Prezentace vybraných televizních seriálů v časopisech Českoslovenká televize a Televízia v období normalizace
Vlček, Matěj ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá způsob, jakým se ve dvou vybraných časopisech z éry normalizace (Československá televize a Televízia) psalo o třech vybraných televizních seriálech (Třicet případů majora Zemana, Dobrá voda a Gottwald) při jejich uvádění na obrazovku. Práce si všímá nejen tematického a žánrového rozptylu jednotlivých textů, ale hodnotí i míru propagandy v netradičním žurnalistickém prostředí (státní tisk píše o státní televizi). Kromě oficiálních textů si práce všímá i diváckých ohlasů, které byly v časopisech zveřejňovány. V neposlední řadě práce porovnává tehdejší mediální prostředí s dnešním a všímá si detailů z popisované éry, které by v dnešní společnosti zřejmě nefungovaly. Konkrétnímu výzkumu předchází teoretický a historický exkurz do chodu normalizační Československé televize. K němu je využito množství mediální literatury. Práce konfrontuje optiku tehdejšího cenzurovaného tisku s historicky přesnějším stavem věcí, a to jak při hodnocení či popisech jednotlivých seriálů, tak při psaní o skutečných historických událostech. I proto byly vybrány dva seriály, které komunistickou optikou vykládají nedávné československé dějiny - Třicet případů majora Zemana a Gottwald.
|
host ::
RSS.